|
Je obecně známé, že historická část obce se všemi mlýny, hospodami, kostelem, hřbitovem a dalšími objekty musela v padesátých letech ustoupit stavbě Žermanické přehrady. O to víc bychom si měli vážit několika objektů, které zůstaly. Speciálně těch, které jsou v majetku obce a jejich zachování je tak čistě v našich rukou. Obci se jednu takovou historickou nemovitost naštěstí podařilo před léty získat - „dřevěnku“ v kempu pod Husarůvkou. Dobře víme, že stav tohoto objektu je dnes bohužel již velmi špatný, protože má děravou střešní krytinu a dřevěná stavba tak rychle chátrá. Taky víme, že dnes již jediná možnost, jak tuto stavbu zachovat, je zhotovit repliku na původním místě, které má ducha doby a okolí, s nímž je spjata celé roky existence. Repliku lze postavit jen podle stojící stavby. Část zastupitelstva usiluje o zbourání dřevěnky a proslýchá se, že je již několik zájemců o atraktivní stavební místo.
Připomeňme si historii „dřevěnky“ a posloupnost rozhodování zastupitelstva o ní:
První zmínka o objektu „dřevěnky“ je v knihovní vložce č. 30 Katastrálního úřadu ve Frýdku-Místku z roku 1857, následně jsou uvedeni čtyři další majitelé. Výkupové řízení části pozemků patřícího k budově v souvislosti se stavbou přehrady započalo 1. května 1951.
Na základě kupní smlouvy ze dne 13. 4. 2000 uzavřené mezi Obcí Soběšovice a paní Naděždou Pisklákovou se stala Obec Soběšovice vlastníkem „dřevěnky“ čp. 52 (dnes čp. 271) umístěné na pozemku p. č. st. 43 v k. ú. Horní Soběšovice. Paní Piskláková získala objekt po svých rodičích p. Naděždě a Ladislavu Bočánkových, kteří ho získali na základě kupní smlouvy ze dne 23. 9. 1969 od p. Karla Kožušzníka (jeho potomci ještě žijí). Po Karlu Kožušzníkovi byl objekt využíván výhradně k rekreaci.
23. 5. 2003, PhDr. Zuzana Břízová, ředitelka Muzea Beskyd, podala obecnímu úřadu stanovisko ke stavu „dřevěnky“, ve kterém konstatovala, že „dřevěnka“ byla v té době opravitelná.
14. 8. 2003, Ludvík Dorňák, fa Šindele z Velkých Karlovic, zabývající se opravami dřevěných staveb zaslal po prohlídce stanovisko ke stavu „dřevěnky“, ve kterém taktéž konstatoval, že „dřevěnka“ byla v té době opravitelná.
13. 11. 2003 se uskutečnila brigáda na vyčištění všech prostor „dřevěnky“ organizovaná komisí životního prostředí a zahrádkáři ze Soběšovic, které se zúčastnilo okolo 25 občanů. Fotografická dokumentace ZDE
Na základě výše uvedeného zastupitelstvo obce na svém
6. VZ ZO (veřejném zasedání zastupitelstva obce) dne 10. 9. 2003, bod 11: uložilo zajistit provizorní pokrytí objektu „dřevěnky“, pozemek p. č. st. 43, k. ú. Horní Soběšovice. Pokrytí ale bylo provedeno neúplně a při větších větrech poškozováno. Písemně byl obecní úřad několikrát upozorněn, že zatékáním se objekt ničí.
17. 2. 2004, Národní památkový ústav (NPÚ) v Ostravě, kladně posoudil návrh na prohlášení objektu za kulturní památku a byl schopen zafinancovat zajištění statiky a opravit krytinu střechy proti zatékání.
Na 10. VZ ZO dne 17. 3. 2004 zastupitelstvo neschvaluje prohlášení objektu č. p. 52 „dřevěnky“ za kulturní památku. Zastupitelstvo se včetně nás nakonec shodlo, že nevyužijeme nabídku NPÚ na opravu dřevěnky a její prohlášení za kulturní památku. Tuto opravu provede obec sama, aby nebyla vázána podmínkami NPÚ pro její následné využívání, případně důsledností památkářů při opravě.
Na 9. VZ ZO dne 12. 3. 2008 rada obce připravila bod na jednání zastupitelstva: Nemovitost na pozemku p. č. 690 st. v k. ú. H. Soběšovice – „Dřevěnka“ a do usnesení rada navrhla: Zastupitelstvo obce schvaluje demolici objektu čp. 271 „Dřevěnky“ s podmínkou uchování části historických prvků pro použití při realizaci repliky tohoto domu.
Po velké diskusi a hlasování byl návrh na znění usnesení změněn následovně: zastupitelstvo uložilo zabezpečit objekt – nemovitost č. p. 271 „dřevěnku“ proti vstupu cizích osob a opravu krytiny střechy a dále uložilo členům ZO (zastupitelstva obce) Miroslavu Peřinovi a Ivo Papalovi připravit na příští zasedání ZO způsob zabezpečení nemovitosti č.p. 271 – „dřevěnky“ (14 pro, 0 se zdrželi, 0 byli proti).
9. 4. 2008, PhDr. Zuzana Břízová, ředitelka muzea Beskyd si po pěti letech znovu prohlédla „dřevěnku“ a zaslala nové stanovisko, ve kterém doporučuje důsledně pokrýt střechu asfaltovými pásy (ne záplaty), dále doporučuje zatékáním zborcené nároží nad sklepem tesařsky opravit a zastřešit. Konstatuje, že stávající veranda chrání objekt a není důvod ji prozatím bourat. Stav objektu dnes umožňuje jen postavení repliky (zajistit stanovisko bylo úkolem M. Peřiny a I. Papaly).
Na 10. VZ ZO dne 11. 6. 2008 (starosta nebyl přítomen) při kontrole úkolů místostarosta konstatoval, že úkol z minulého zasedání ZO, tj. opravit krytinu střechy „dřevěnky“ nebyl zatím splněn. Zastupitelé Papala a Peřina předložili návrh na způsob zabezpečení „Dřevěnky“ na základě nového posouzení objektu PhDr. Zuzanou Břízovou, ředitelkou muzea Beskyd dne 9. 4. 2008. Na základě tohoto návrhu ZO schválilo způsob zabezpečení „Dřevěnky“ dle stanoviska ze dne 14. 5. 2008 do termínu 11. 7. 2008, tj. opravit zborcené nároží nad vstupem do sklepa včetně stříšky a důsledně celou střechu objektu včetně stříšky nad sklepem pokrýt asfaltovými pásy (10 pro, 2 se zdrželi, 2 byli proti).
Na 11. VZ ZO dne 10. 9. 2008 (starosta již byl přítomen) při kontrole úkolů starosta konstatoval, že úkol z minulého zasedání ZO, tj. způsob zabezpečení „dřevěnky“ nebyl realizován – rada obce jej navrhuje zrušit, neboť řešení bude věcí realizace studie Kempu pod Husarůvkou na základě rozhodnutí ZO a navrhnul bod zrušit. Zastupitelstvo tak, jak úkol na předešlém zasedání ZO schválilo, tak jej nyní zrušilo(12 pro, 2 se zdrželi, 1 byl proti).
Je zajímavé sledovat, jak vedení obce stále hledá způsob, jak za každou cenu nerealizovat již několikrát schválenou záchranu „dřevěnky“, co nejrychleji přiblížit její stav demolici a následně pak stavební pozemek „náhodně využít jinak“ !
Zachováním „dřevěnky“ pro to, aby mohla být jednou obnovena replikou, pomůžeme možná vytvořit v obci mimo historickou hodnotu i příklad pro architekturu navazující na tradici místa. Jsme si vědomi, že předpokladem zachování této stavby je smysluplné využití. Nechceme se teď rozepisovat o možnostech, ty jsou známé z jiných obcí. Posledním příkladem je replika obecní dřevěnky v Mostech u Jablunkova, kde si své historie opravdu váží. Konstatujeme, že naše „dřevěnka“ je v centru rekreace, u komunikace, budova i pozemek je ve vlastnictví obce, objekt není velký a je architektonicky „čistý“. V obci nemáme žádnou historickou stavbu a do obnovy kulturních a historických památek obec dosud nevložila ani korunu. Finanční prostředky nejsou prvořadé a jsou pro tento účel dostupné, jen chtít. Důležitá je podpora lidské angažovanosti ve vnímání památkových hodnot. Pokud není zájem u současného vedení obce, bude vše trvat dlouhý čas a některé chyby již nepůjde napravit. Architektura posledních padesáti let i v naší obci je toho příkladem.
Pokud neumíme objekt dnes využít, pořádně opravme střechu a zborcené nároží nad sklepem, jak nám to znovu doporučuje ředitelka Muzea Beskyd a taky byl schopen zaplatit Národní památkový úřad. Dále začněme hledat peníze na postavení repliky a její smysluplné využití, případně nechme rozhodnutí dalšímu zastupitelstvu nebo další generaci, ale nenechme ji záměrně chátrat až spadne. „Dřevěnka“ je nejstarší stavbou na území obce a jak byla postavena před 152 lety, tak dosud stojí. Neradi se ztotožňujeme se rčením, že stav krajiny a přístup k historii je takový, jací v něm žijí lidé. Závěrem si je třeba uvědomit, že člověk nedělá chybu tím, že posouvá hranici svých možností dopředu, ale v tom, že tak činí bezohledně ke kontinuitě a harmonii s původním prostředím.
Osud této stavby je nakonec na nás, občanech. Záleží, jak se sami k historii své obce postavíme…
ZACHRAŇME „DŘEVĚNKU“ – POSLEDNÍ KOUSEK HISTORIE NAŠÍ OBCE
Dále si prohlédněte :
Kde se nachází dřevěnka na mapě?
Fotografická dokumentace dřevěnky
Stahněte si dokumentaci k dřevěnce, články odjinud.
Fotografická dokumentace brigády v dřevěnce, organizovaná komisí životního prostředí a zahradkáři ze Soběšovic.
|
Sobesovice maji to stesti a sanci zachovat nejstarsi objekt obce, ktery je nastesti v jejim vlastnictvi. Objekt sam na rozdil od pozemku pod nim ma "pouze" historickou a kulturni hodnotu, nema proto smysl cekat na iniciativu obnovy drevenice odnikud "shora", ale je na nas obcanech skrze vedeni obce, zachovat tuto jedinou historickou pamatku nejen na fotkach.